Koníci
18. dubna 2009 v 10:48 | Ajuska x))♥♥
OBJEMNÁ KRMIVA
Seno
Tvoří základ krmné dávky (v zimním období tvoří 40 - 50% krmné dávky). Obsahuje minerální látky a vitamíny. Nejkvalitnější seno má šedozelenou barvu. Zkrmuje se celé nebo jako řezanka. Čerstvým senem krmíme nejdříve za 4 - 6 týdnů po sklizni. Za tuto dobu musí být seno "vypocené" (probíhají zde biologické zrací procesy).
Krmná sláma a plevy
Ke krmení jsou vhodné slámy jařmin (jsou stravitelnější než ozimů). V omezené míře používáme i slámu luskovin (hrách, bob, peluška, čočka, vikev). Nejkvalitnější je sláma ovesná a ječná.
Zkrmuje se celá nebo řezaná na 3 - 5 cm společně s krouhanými okopaninami nebo s melasou.
Krmné okopaniny
Mají příznivé dietetické účinky. Vhodná je krmná mrkev (obsahuje karoten) zejména pro hříbata při odčervování, krmná řepa (ta hlavně pro tažné koně), cukrovka, pařené brambory (ne syrové, neboť obsahují solanin). Zkrmujeme je celé, dobře omyté, nenahnilé, nenamrzlé. Pouze brambory podáváme pařené a nepřipravujeme je do zásoby.
JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ
Oves
Je to nejvyužívanější krmivo, lehce stravitelné a nezpůsobuje zažívací potíže. Má vysoký obsah kys. fosforečné, která působí na nervovou soustavu. U kojících klisen podporuje tvorbu mléka. U hřebců pohlavní aktivitu. Zkrmuje se celý, jen hříbatům a nemocným koním se podává drcený. Jelikož obsahuje hodně tuku, musíme dát pozor na žluknutí.
JečmenPoužívá se jako náhrada za oves, má vyšší krmnou hodnotu, ale je hůře stravitelný a nemá dietetické účinky. Velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Je vhodný zejména pro hříbata. Zkrmuje se šrotovaný, spařený.
Žito
Není vhodné jako krmivo, neboť je těžko stravitelné. Způsobuje u koní dermatózy - onemocnění kůže. U klisen může způsobit potrat. Zkrmuje se spařený, drcený, společně s řezankou.
Kukuřice
Má poměrně vysokou krmnou hodnotu. Při vysokých dávkách zkrmování u mladých koní může způsobit rachitidu (křivici) a u dostihových koní zvyšuje pocení. Proto je vhodná spíše pro tažné koně. Zkrmuje se šrotovaná (pozor na žluknutí) nebo s řezankou.
Proso
Má vysokou krmnou hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně.
SEMENA OLEJNIN
Lněné semínko
Má dietetické účinky na trávicí ústrojí. Je vhodné pro klisny po porodu, pro nemocná zvířata nebo zvířata po nemoci. Má regenerační účinky pro těžce pracující a dostihové koně. Působí laksativně (projímavě). Má vliv na výměnu a kvalitu srsti.

PRŮMYSLOVÁ KRMIVA
Sušené cukrovarské řízky
Je to energetické krmivo a denní dávka je 2,5 kg. Podáváme je máčené.
Pšeničné otruby
Podávají se pařené. Používají se na přípravu nápoje MASH.
18. dubna 2009 v 10:47 | Ajuska x))♥♥
1. Krmte méně a častěji
2. Koni chovaném ve stáji poskytněte denně pastvu nebo alespoň výběh
3. Zajistěte koni dostatečné množství objemného krmiva (např. seno)
4. Krmte každý den ve stejnou dobu
5. Přechod na jiný druh krmiva provádějte postupně
6. Krmte pouze dobrá a čistá krmiva
7. Nikdy nepoužívejte koně k ježdění ihned po krmení (alespoň 75 min by měl v klidu zažívat)
8. Vodu podávejte před krmením a zajistěte dostatek čerstvé vody ve stáji i venku
9. Krmte podle druhu práce s koněm s přihlédnutím k jeho typu, věku, kondici a zdravotnímu stavu, stejně tak jako k ročnímu období a výživné hodnotě pastvy
10. Nikdy nekrmte koně hned po namáhavé práci, když je "uhřátý"
18. dubna 2009 v 10:46 | Ajuska x))♥♥
Původní a nejpřirozenější potravou koně jsou tráva, seno a oves a to jak čerstvé či suché. Koně již od počátku žili na rozsáhlých stepích, které byly plné travin či listů a plodů stepních keřů, které jim poskytovali potřebné látky. V dnešní době, se však podmínky ve kterých koně žijí velice liší. Člověk si domestikací koně podrobil a začal je chovat v umělém prostředí v uzavřených stájích. Tím pádem je připravil o volný pohyb a možnost vyhledávat si potravu. Převzal tak na sebe veškerou živitelskou roli. Člověk musel zjistit co je nezbytné pro jejich výživu a tyto látky (bílkoviny, minerální látky, vitamíny, sacharidy, lipidy, atd?) obstarat. Základními složkami používaných ke krmení koní se stali objemová krmiva. Mohou být čerstvá jako jsou např. mrkev, krmná řepa nebo sušená a to sláma či seno. Dnes již není výjimkou ani průmyslově vyráběná potrava pro koně, obdobně jako pro všechna ostatní zvířata.
V zimním období, při nízkých teplotách nesmíme opomenout, že kůň musí vynaložit mnohem více energie na to, aby si udržel potřebnou tělesnou teplotu. Aby nezačal strádat, musí mít dostatečné zásoby energie které získá v krmivu. Je známo, že jádro poskytuje dostatek energie, ale málo tepla. Takže pokud chceme koni dodat energii je dobré zkrmovat jádro, avšak abychom koně zahřáli, je třeba mu dávat seno. Seno totiž obsahuje hodně vlákniny, která je ve střevech rozkládána bakteriemi a právě při tomto procesu vzniká hodně tepla. To zahřeje koně mnohem snáze, než aby si neustálým pohybem vyráběli teplo ve svalech. Je tedy doporučeno nechat v zimě koním přístup k senu po celý den dle libosti. Tím že budou neustále po troškách ujídat seno si zachovají rovnoměrný přísun vlákniny a energie, čímž po celých 24 hodin si udrží tělesnou teplotu na potřebné výši.
Vysoce výživná jsou i tzv. jadrná krmiva statková. Patří mezi ně oves a ječmen, žito, kukuřice, proso, lněné semínko a některé luskoviny, např. hrách, fazole či sója. Největší pochoutkou pro koně je oves. Je velice výživný, lehce stravitelný a obsahuje specifické látky, které povzbuzují temperament a u klisen podporují tvorbu mléka. Pokud se stane, že je nedostatek ovsa je možno koním podávat tzv. melasované krmivo. Skládá se z krmné mouky, otrub, melasy, ovsa, úsušků pícnin a minerální směsi. Chceme-li, aby kůň měl na jaře jemnou a lesklou srst a byl v celkové lepší kondici je dobré přidávat do krmné dávky lněné semínko v kašovité formě.
I když je kůň typický býložravec, není od věci obohatit jeho ""jídelníček"" také živočišnými krmivy. Nejpřirozenější a nejznámější je mléko. Dospělým koním se předkládá většinou v sušené formě, nejčastěji zamíchané do jadrných krmiv. Vyčerpaným koním se do krmných dávek mohou přidávat masokostní a krevní moučky, které jsou bohaté na bílkovin. Koním, kteří jsou obzvláště namáhání nebo koním jenž rostou se dodává jiný a mnohem chutnější zdroj bílkovin. Do krmné dávky se míchají čerstvá vejce a tvaroh.
Nedostatek minerálních látek si kůň nahrazuje, kde to je jen možné. Není výjimkou, že olizuje omítku či okusuje žlaby. Pokud se chcete tomuto vyhnout, je dobré přidávat do krmiv např. krmný vápenec, krmnou sůl, plavená křída nebo průmyslově vyráběné speciální minerální směsi v granulované podobě.
Neměli bychom zapomenout ani na pamlsky za dobře vykonanou práci. U nich je spíše důležitější psychický účinek než ten výživný.
Jednotlivých druhů krmiv je velmi mnoho. Samozřejmě, že do krmné dávky zařazujeme podle potřeby a možností jenom některé. Kombinací je však spousta. Na co však nesmíme zapomenout dát koni ke každému krmení vodu. Je známo, že kůň vypije 20-50 litrů denně, tj. v přepočtu 5 % své živé váhy. Proto má být vody k dispozici vždy dostatek. Spotřeba vody závisí také na věku koně, roční době, teplotě, využití a složení krmné dávky. Při zkrmování suché potravy, např. sena, je spotřeba vody mnohem víc. Právě v zimě je zvýšený počet koní postižených zácpou. To způsobují zmrzlé napáječky či vědra s vodou. Koním je zapotřebí poskytnout zdravotně nezávadnou, čistou pramenitou vodu, nejlépe o teplotě 10-12 °C. Příliš studená voda může mít za následek křečovou koliku či u březí klisny dokonce i potrat. Ve stáji, kde nejsou automatické napáječky, je doporučeno vodu měnit třikrát denně. Odstátá voda vstřebává z ovzduší amoniak, čímž se kazí.
Přestože koně spotřebují za den i 30 kg potravy, patří k střídmým konzumentům. Potravu přijímají v menších dávkách. Proto je důležité, krmit třikrát a je velmi nutné dodržovat časový režim a to samozřejmě i o víkendu či prázdninách. Kůň si pamatuje nejen čas, ale i místo, kde potravu dostávají. Proto je správné tento návyk respektovat a dodržovat.
18. dubna 2009 v 10:45 | Ajuska x))♥♥
Hrubá směsSměsi čato obsahují oves, pšenici a luštěniny spolu s ostatními formami vlákniny a minerálních látek.PeletyStějně jako směsi, jsou pelety dostupné s různým obsahem energie. Mají vyšší obsah vlákniny než směsi.OvesJe to tradiční vysoce energetické krmivo; výživný oves lze zkrmovat celý, drcený nebo mačkaný.JečmenJe alternativou ovsa, ale musí se namáčet nebo drtit, aby byl stravitelný.ProsoMá vysokou krmnou hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně.SenoLuční seno musí sladce vonět a musí být kvalitní. Skladuje se volně na půdě nebo v seníku nebo se svinuje do úhledných kostek.Suší se obvykle v červnu nebo v červenci.ŘezankaJe to nařezané seno smíchané s ovesnou slámou, vojtěškou nebo melasou.SenážJe to něco mezi senem a iláží. Senáž má různý obah energie.VojtěškaVojtěška je bohatá na bílkoviny a proto se jí nesmí zkrmovat mnoho.Trávaje přirozená potrava koní.Jestliže se poník nijak zvlášť nenamáhá,po většinu roku si s trávou úplně vystačí.Na jaře a v létě tráva obsahuje spoustu přírodních cukrů a je velmi výživná.
18. dubna 2009 v 10:45 | Ajuska x))♥♥
Žlab pro jadrné krmivo musí být dostatečně hluboký, jinak se velká část vysype. Pro koně, kteří krmení vyhazují ze žlabu existují žlaby s přepážkou. Všechny žlaby, ať už jsou z plastu, kovu, či jiného materiálu, musíme udržovat čisté a pravidelně je vymývat. Nejlépe k tomuto účelu použijeme vlhkou utěrku. Použijeme-li dezinfekční mýdlo, musíme žlab nakonec důkladně vypláchnout. Pokud by kůň cítil jakýkoliv divný pach, krmení by nechal stát. Samotné krmivo skladujeme v dobře uzavíratlených bednách nebo v sudech, kam se nedostanou žádní škůdci a kde krmivo nezvlhne. Při zkrmování dbáme na datum maximální trvanlivosti a sudy nebo bedny plníme, až když je všechno staré krmivo spotřebováno.
18. dubna 2009 v 10:44 | Ajuska x))♥♥
Kdo by nechtěl potěšit své miláčky něčí extra právě o Vánocích? Bohužel se naše představy o tom, co je dobré, často od těch koňských liší. Mísa mandarinek, oříšků a mastného cukroví sice přivítají s patřičnou dávkou zvědavosti, ale leckdy jejich zájem končí jen u pofrkávání či flémování. A přitom není vůbec složité upéct vánoční sušenky přímo dle potřeb a chuti našich koníčků - miláčků.
• Celozrnné sušenky
225g řepného sirupu
200g celozrnné pšeničné mouky
150g ovesných vloček
• Bylinkové sušenky
225g řepného sirupu
200g celozrnné pšeničné mouky
100g ovesných vloček
100g bylinek proti kašli (stejné množství jako ovesných vloček)
• Kukuřičné sušenky
225g řepného sirupu
200g kukuřičné mouky
150g ovesných vloček
• Jak na to
Přísady smícháme a uhněteme v tužší, dobře tvarovatelné těsto. Je-li moc suché, přidáme vodu nebo ovocnou šťávu, je-li řídké, přidáme mouku. Uválíme na prst silné válečky, které rozkrájíme na kousky o délce asi 2cm. Pečeme v troubě při teplotě 180C dokud neztvrdnou (cca. 10min.). Ve větším množství podáváme až po dvou dnech.
18. dubna 2009 v 10:43 | Ajuska x))♥♥
Prvních několik dní života hříběte je pro něj potravou matčino mlezivo. V prvním měsíci hříbě saje průběžně každou hodinu. Postupem času se tento interval prodlužuje až na 3 hodiny. Asi týden po porodu klisnu s hříbětem vypouštíme na pastvu. Od třetího týdne života hříbě začneme přikrmovat.
KONCEM 2.MĚSÍCE - 1 kg sena + 1 kg ovsa
KONCEM 3.MĚSÍCE- 2 kg sena + 1 kg ovsa
MEZI 4. AŽ 5. MĚSÍCEM - 3 kg sena + 2 kg ovsa
Okolo šestého měsíce provádíme odstav. Začneme krmit i okopaninou (krmnou řepou, krmnou mrkví, cukrovkou). Hříbata krmíme nejméně 4x denně. Hříbě do 1 roku musí dostávat vysoce kvalitní krmivo, aby se vše v jeho těle dobře vyvíjelo. Po roce začínají hříbata spásat pastevní porost.
18. dubna 2009 v 10:43 | Ajuska x))♥♥
V každé stáji a na pastvině by měla být umístěna kostka krmné soli, aby kůň připadně pokryl svou potřebu soli. Pro liz jsou k dostání speciální nosiče, můžeme jen však vložit volně například do žlabu. Při výběru lizu musíme vědět, že existují kostky soli různého složení. Některé se skládají z 95% kuchyňské soli, do jiných se přidávají také různé minerály a vitamíny.
18. dubna 2009 v 10:42 | Ajuska x))♥♥
ůň musí mít neustále přístup k vodě (automatické napajedlo nebo vědro v boxe). Voda by měla být pitná, zdravotně nezávadná, čistá, bezbarvá, bez choroboplodných zárodků, nečistot a zápachů. Její teplota by měla být 10 - 15°C. Denní spotřeba vody je asi 20 - 40 L. Samozřejmě záleží na pracovním zatížení, ročním obdobím, vlhkosti vzduchu, ale také složení krmné dávky. Před prací kůň nemá dostat velké množství vody, to platí především u koní dostihových. Hlavně ale musíme vědět, že nesmíme napájet koně bezprostředně po výkonu a koně zpoceného. Tomu podáme nejprve trochu sena a teprve potom můžeme napojit. Také na pastvině musí mít kůň dostatek pitné vody. V létě ji častěji doplňujte a v zimně kontrolujete zda nezamrzla.
18. dubna 2009 v 10:42 | Ajuska x))♥♥
Aktualizováno 4. Října 2008 v 15:26
Mash je teplá kaše z pšeničných otrub a lněného semínka, které obsahuje olej, který pomáhá v době, kdy koním přelínává srst. Do mashe můžete přidat i mrkev, jablka nebo melasu. Můžeme ho podávat i koním kteří hodně pracují a z nějakých přícin musí zůstat den či déle stát ve stáji. Obsahuje velmi málo jádra a je lehce stravitelný.
PŘÍPRAVA
Smícháme otruby a lněné semínko,zalijeme horkou vodou a poté důkledně promícháme. Poté necháme vychladnout, aby se kůň neopařil a když má mash přijatelnou teplotu, můůžeme ho podat koni.
18. dubna 2009 v 10:41 | Ajuska x))♥♥
Složení: 2plátky bílého chleba / 1 jablko / 1 pomeranč / 200g orub / 1 zázvorová sušenka
1) Přidávej k otrubám vodu tak dlouho, dokud nepůjdou snadno namazat.
2) Namaž otruby na jeden plátek chleba.
3) Oloupej pomeranč a nakrájej jablko a kousky rovnoměrně rozprostři na otruby.
4) Navrch dej druhý plátek chleba a ozdob zázvorovou sušenkou.
18. dubna 2009 v 10:40 | Ajuska x))♥♥
Koně mají rádi různé pamlsky. Pro kostku cukru často udělají mnohé. Přesto není mlsání pro koně příliš zdravé. Podávání pamlsků proto omezíme pokud možno na minimum. Pokud přesto chceme koně odměnit, dáme mu kousek mrkve, jablka nebo suchého chleba. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání také jakési bonbonky pro koně, které mají chuť mrkve nebo jablek. Kostka cukru není vhodná. Koni dáváme pamlsek třeba v případě že odvede dobrou práci. Nedáváme ho při každé návštěvě koně. Mohl by se naučit kousat, pokud by zrovna nic nedostal.
ZDROJ: cheval.blog.cz
18. dubna 2009 v 10:39 | Ajuska x))♥♥
. ledna 2009 v 17:29 | [Natty*]
V každé stáji a na pastvině by měla být umístěna kostka krmné soli. Pro liz jsou k dostání speciální nosiče, můžeme jej však vložit volně například do žlabu. Při výběru lizu musíme vědět, že existují kostky různého složení. Některé se skládají z 95% z kuchyňské soli, do jiných se přidávají také různé minerálie a vitamíny. Na složení krmné dávky a na výkonu, který má kůň podávat, záleží, který druh složení je pro něj nejlepší.
ZDROJ: xiii.blog.cz
18. dubna 2009 v 10:39 | Ajuska x))♥♥
Mrkvové koláčky
1 šálek strouhané mrkve
1 strouhané červené jablko
2 polévkové lžíce oleje
1/4 šálku melasy
1 polévková lžíce soli
1 šálek ovsa
1 šálek mouky
Postup: Zapněte troubu na 350 stupňů.
Smíchejte nastrouhané jablko,mrkev,olej a melasu.
Přidejte sůl,oves a mouku a vše dobře promíchejte.
Vyválejte a vytvarujte.
Pečte v troubě 20 minut nebo až do zhnědnutí.
Nechte vychladnout a dobrou chuť čtyřnohým přátelům!
18. dubna 2009 v 10:38 | Ajuska x))♥♥
1. Zachovaná dávka - koně krmíme kvalitním senem
2. Lehký výkon - kůň pracuje v kroku nebo klusu po dobu jedné hodiny děnně, k objemnému krmivu přidáváme 15 % krmiva koncentrovaného
3. Středně náročný výkon - pokud kůň skáče, pohybuje se cvalem, eventuálně v trysku, musíme podíl koncentrovaného krmiva zvýšit na 30 %
4. Namáhavý výkon - vykonává-li kůň po dvě hodiny velmi namáhavý výkon, musí koncentrované krmivo v denní dávce dosáhnout úrovně 45 %
18. dubna 2009 v 10:37 | Ajuska x))♥♥
19. března 2009 v 18:31 | [Natty*]
350g nesolených arašídů
250g cukru
1 kávová lžička vanilkového cukru
125ml sirupu nebo medu
2 vrchovaté lžíce másla
1 kávová lžička jedlé sody
1. V misce smícháme arašidy,cukr,vanilkový cukr a sirup.
2. V mikrovlnce nebo na pánvi to ruzpustíme.
3. Vmícháme máslo a jedlou sodu. Směs vyklopíme na list pečícího papíru, necháme vychladout a pak nakrájime na kusy.
18. dubna 2009 v 10:36 | Ajuska x))♥♥
Popis : Severní Skotsko, Shetlendské ostrovy, Velká Británie.
Výška : Maximální výška je 110 cm. Shetlandští poníci menší než 86 cm patří do skupiny miniaturních shetlandských poníků.
Zbarvení : Zbarvení těchto poníků je velmi rozmanité. Nejčastěji se vyskytují černí a tmavě hnědí jedinci, ale běžné jsou i jiné barvy včetně strakáčů.
Charakter : Shetlandi jsou výjimečně přátelští a klidní. Jsou proto ideální pro děti jako první jezdečtí poníci. Navíc jsou tito poníci inteligentní a učenliví.
Exteriér : Shetlandský poní má velkou sílu. Je to relativně nejsilnější plemeno, které dokáže utáhnou dvojnásobek své hmotnosti, což by se běžnému chladnokrevníkovi nikdy nepovedlo.Jeho síla se promítá ve stavbě těla. Hlava je malá s konkávním profilem. Uši jsou malá, oči bystré a nozdry široké. Hřbet je krátký a silný tak jako končetiny. Hustá srst, bujná hříva a ohon dodávají shetlandovi vzhled velkého roztomilého plyšáka.
Možnost využití : Shetlandský pony je všude va světě oblíbený jako jezdecký kůň pro děti, ale je velmi schopný také v zápřeži.
Chody : Od tohoto malého koníka s krátkýma silnýma nohama nemůže očekávat zvlášť prostorné chody. Pohyby jsou rachlé, chody krátké a pravidelné.
Zajímavosti : Shetlandský poník je poměrně staré plemeno.Na shetlandských ostrovech byly nalezeny pozůstatky těchto poníků, které pocházejí z období 500 let před n. l. Shetlandští poníci jsou potomci tundrového typu koní, kteří přešli přes Skandinávii ne Shetlandské ostrovy přibližně před 10 000 lety. Tito malí a otužilí poníci se výborně přizpůsobili drsným povětrnostním podmínkám, které jsou na kopcovitých Shetladských ostrovech.Dříve se tento poník pro lehkou práci na zemědělských farmách. Od 19. století se používal v důlních šachtách v severní Angliii. Ještě v roce 1957 bylo těchto důlních poníků přibližně 11 000.
18. dubna 2009 v 10:35 | Ajuska x))♥♥
Původ: Plemeno vzniklo v oblasti Connaught ( Irsko ), nyní se chová v celém Irsku a v Anglii.
Výška: Mezi 130 - 140 cm
Zbarvení: Původně byli tito poníci isabely s úhořím pruhem, s černými končetinami, nozdrami a ušima. Tento typ zbarvení je dnes již velmi vzácný. Nejčastěji se vyskytují bělouši, hnědáci, tmaví hnědáci, vraníci a různé typy grošáků.
Charakter: Connemara je vytrvalý poník s velmi dobrou povahou a klidným temperamentem.
Exteriér: Connemarský poník má dobře formovanou, ušlechtilou hlavu a pěkně dlouhý nasazený krk. Stavba těla je kompaktní. Končetiny jsou kratší, suché, s relativně širokou holení.
Možnost využití: Toto plemeno je velmi populární a vhodné jako jezdecký poník pro děti.
Chody: Connemara má výborný prostorný krok, velký cvalový potenciál a skokové nadání.
Zajímavosti: Connemarský poník je staré plemeno, které již staletí žije volně v irské kopcovité přírodě. Toto odolné zvíře vystačí se skromným množstvím potravy. Dodnes je to v podstatě divoké plemeno, které se chová převážně ve volné přírodě.
EXTERIÉR - Connemary jsou líbiví poníci s jemnou hlavou a obloukovitým krkem. Lopatky umožňují dlouhý krok, plece jsou dobře stavěné. Hřbet je delší, záď je silná a svalnatá. Končetiny jsou silné, kopyta tvrdá. Srst je bílá nebo hnědá, vzácně ryzá. V kohoutku mívají v průměru 145 cm.
POVAHA - Tito poníci jsou odolní a otužilí. Mají dobrou povahu i pro děti, jsou učenliví a nadaní sportovní ponyové. Jsou temperamentní, čilí, vytrvalí a dobře ovladatelní.
VYUŽITÍ - Dříve se používali jako pracovní koně v zemědělství, dnes jsou connemary hlavně sportovní poníci pro děti. Využívají se v parkúru, drezúře i military a ve vozatajských soutěžích.
18. dubna 2009 v 10:34 | Ajuska x))♥♥
Původ: Jižní Francie - oblast Camargue
Výška: Mezi 135 až 145 cm
Zbarevení: Camargue je vždy bělouš.
Charakter: Je to tvrdý, nenáročný jezdecký poník s ohnivým temperamentem, a přesto přátelskou povahou.
Exteriér: Typickým jevem u čistokrevného camargského pníkajsou dlouhé chlupy rostoucí na žuchvách až ke spodnímu pysku.Nápadné jsou velké bystré oči a bohatá hříva. Hlava je hrubší, často s klabonosým profilem. Krk je rovný, khoutek bývá plochý a nevýrazný. Nohyjsou v poměru k tělu delší s pevnými klouby. Celkovým dojmem působí toto plemeno jako silný, svalnatý a stabilní jezdecký poník.
Možnost využití: V kraji ¨Camargue se tento poník používá k pohánění stád černých býků. Jezdci ( gardiani ) používají k tomuto účelu takzvaný trident ( trojzubou vidlici ). Touto vidlicí ženou býky určitým směrem.
Chody: Camargue se nopohybuje příliš rychle, zato je velmi vytrvalý ve všech třech chodech.
Zajímavosti: Camargský pony pochází z bažinaté oblasti Camargue v jižní Francii. Zde žije v polodivokých stádech. V bažinatých krajích v deltě Rhony se tito poníci pohybují velmi jistým krokem. Toto zvíře se tak přizpůsobilo svému okolí, že je dokonce schopno uzavřít nozdry tak, aby mohlo okusvat tvrdé výhonky rákosu roustoucího pod vodní hladinou. Tito poníci se rodí s černou barvou srsti, ale během několika let zcela vybělují.
EXTERIÉR - Hlava je těžká a velká, krk je velmi krátký. Lopatky jsou strmé a umožňují pohodlný krok a cval. Hřbet je krátký a silný, záď skloněná s nízko posazeným ocasem. Nohy jsou pevné a svalnaté, kopyta tvrdá. Srst je výhradně bílá, v kohoutku mají průměrně 140 cm.
POVAHA - Jsou to zvířata nesmírně odolná a skromná. Jsou živí, temperamentní a atletičtí. Nechybí jim odvaha. Mají všechny vlastnosti zdivočelých koní.
VYUŽITÍ - Camargské koně využívají francouzští kovbojové nazývaní Guardians na farmách, kde se chová speciální plemeno černých býků určených pro býčí zápasy. Jsou to ale i výborní rekreační a turističtí koně.
18. dubna 2009 v 10:33 | Ajuska x))♥♥
Původ: Oblast Wales, Velká Británie. V USA se chová americký velšský pony.
Výška v kohoutku: Velšský horský pony (sekce A) neměří víc než 120 cm. Poníci patřící do sekce B a C nepřesahují výšku 134 cm.
Zbarvení: Velšští poníci jsou bělouši, hnědáci, a ryzáci. Stakáči nesmějí být registrováni.
Charakter: Velšský pony je inteligentní, učenlivý a vytrvalý
Exteriér: Toto nejušlechtilejší plemeno poníků se vyznačuje malou hlavou se širokými nozdrami. Z tohoto, a také z vysoko nasazeného ocasu, je patrný vliv arabské krve. Hřbet je kratší a kulatý, záď je dobře utvářená. Nohy jsoou suché a pevné, postoj předních končetin bývá posunut vpřed.
Možnost využití: Velšský pony je oblíbený jako jezdecký poník pro děti, ale používá se také pro honební jízdy a v zápřeži pro různé show.
Chody: Všechny chody jsou energické a dobře zaúhlené hleznové klouby jsou dobrým předpokladem pro debrého skokana.
Zajímavosti: Plemenná kniha pro velšské pony (Welsh Stud Book) rozlišuje podle podle velikosti 4 skupiny velšských poníků, tzv. sekce A, B, C a D. Základ plemenné knihy tvoří nejmenší poníci sekce A. Výška těchto poníků se pohybuje okolo 118 cm. Sekce A (horský pony) dodává základní chovný materiál pro jiné sekce.Poníci patřící do sekce B a C jsou typičtí jezdečtí poníci. Poníci sekce B měří v kohoutku 118 až 134 cm.Svým vzhledem a vlastnostmi se podobají poníkům sekce A, ale jsou speciálně šlechtěni jako jezdečtí poníci pro děti. Zajímavé je, že poníci sekce B mají ve svém rodokmenu opravdového plnokrevného hřebce. Tímto hřebcem byl plnokrevník Merlin, který byl v 18.století chován volně v jejich oblasti. Domorodí obyvatelé nazývají B-poníky dodnes "merlin". Poníci sekce C mají příměs cizí krve. Zejména arabská krev se používá pro zlepšení exteriéru a vlastností vhodných pro jezdeckého ponyho. Tito poníci jsou oblíbeni také v zápřeži. Do sekce D patří velšský kob. Tento typ vznikl křížením s většími plemeny. Začátkem 20.století sloužil kob jako jezdecký a soumarský poník. Vlivem plnokrevníků se tento typ zkvalitnil a dnes představuje kob dobrého loveckého a sportovního koně.