Výrazy agrese:
Šikanování Koně bez ohledu na věk nebo pohlaví vytvářejí přátelství a nepřátelství mezi jinými členy stáda. Ze stáda však mohou být některá zvířata snadno vyloučena, pokud je nepřijmou dominantní členové. Opakované napadání zvíře velmi stresuje, a jestliže na ně ostatní útočí nebo mu zabraňují v přístupu k potravě a vodě, může to mít za následek i jeho smrt.
Napadání Když kůň napadá jiné zvíře a vyráží proti němu s nataženým krkem, snaží se ho zahnat. Je to tipické od vůdce stáda a jeho společníků. Tento jev zpravidla doprovází vyceněné zuby a sklopené uši. Jestliže napadený tuto hrozbu ignoruje, může ho agresor skutečně kousnout nebo kopnout předními končetinami.
Ve volné přírodě mohou hřebci bojující o postavení ve stádě utrpět vážná zranění i tržné rány v boji, který trvá několik hodin, dokud jeden ze soupeřů nezeslábne natolik, že nemůže pokračovat.
Oproti tomu domácí koně bojují jen několik minut, většinou jen tehdy, když jsou zatlačeni do kouta nebo když se chtějí prosadit a ochránit svůj prostor, zvlášť není-li dostatek potravy.
Kůň se zlým nerodí. Agresivita u koní je jevem získaným a často bývá následkem absence vztahu mezi ním a člověkem založeným na bázi respektu. Jednoduchým příkladem je chování některých poníků, kteří svým ve výchově nedůsledným majitelům tzv. přerostli přes hlavu a původně roztomilé chování chlupatého výrostka se posléze těžko napravuje.
Podobně mohou reagovat i provozní (školní) koně, kteří nejistotou či bázlivostí jezdců trpí a volí vysvobozující prostředky z této prekérní situace. Ať je to vyhazování, neposlušnost, nesoustředěnost, neovladatelnost či ohánění se po nepohodlném narušiteli. Takový jezdec by k takto citlivému koni neměl přistupovat.
Agresivně může kůň reagovat také v okamžiku, kdy je "zahnán do kouta". Pokud narušíme (vědomě nebo nevědomě) jeho osobní prostor a znemožníme přirozenou obrannou reakci, kterou bývá útěk, pak je jediné, co mu vlastně zbývá, zoufalý útok. Neměli bychom zapomínat na koníka promlouvat (zvlášť přistupujeme-li k němu zezadu či v úhlu, kdy nás neregistruje) a nechejme mu čas ke zhodnocení situace. Vždyť sám od sebe nemá důvod na nás útočit, problémy mu přiděláváme my lidé.